Ruaha - více informací

Rozloha: 20226 km², lokace: jihozápadní Tanzánie, GPS: 7°16.518′S, 34°40.374′E, specifika: pěší safari, velká stáda slonů, ideální podmínky: druhá polovna června - říjen,  hlavní období dešťů: únor-duben/květen, dostupnost: denní lety z Dar es Salaamu nebo 2 dny vozem.

Podnebí

Ruaha se vyznačuje dlouhým obdobím sucha od června do listpadu, krátkým obdobím deštů v rozmezí listopad - prosinec a dlouhým obdobím dešťů v rozmezí únor - duben. Roční úhrn srážek činí cca 400 - 900 mm při průměrné celoroční teplotě 28 ^oC. Období sucha trvá od června do října, kdy denní teploty šplhají až k 35 ^oC, v říjnu a listopadu ale i 40 ^oC!

Historie

Oblast Ruahy byla obývána válečnickým kmenem Hehe (swahilsky Wahehe). Příslušnící tohoto kmene žijí za hranicí parku i dnes. Kdysi jejich hlavní město Iringa je i dnes důležitým správním centrem oblasti. Lid Hehe a jeho náčelník Mkwawa proslul statečným odporem proti německým kolonizátorům v 19. st. Zuřivý a z počátku úspěšný boj se stal pojmem pro celou oblast Tanganiky (Tanzánie). Roku 1891 se mu podařilo jasně porazit německou armádní kolonu čítající cca 330 vojáků a dalších 170 nosičů. Z boje se vrátilo méně než 150 můžů. Na rok a půl ustaly veškeré vpády německých kolonizátorů do vnitrozemí. V roce 1893 byl nakonec i přes tvrdý odpor Mkwawa poražen. Roku 1896, kdy byl chycen do léčky, spáchal sebevraždu. Mkwawa byl tak obávaný a známý, že jeho hlavu poslal německý guvernér do Berlína. Dokonce i jednou z podmínek, definovaných v mírové smlouvě z Versailles, bylo vrácení lebky náčelníka lidu Hehe.

V roce 1910 byla v oblasti německými kolonizátory založena rezervace Saba. Později, v roce 1946, kdy na základě výsledku II. světové války připadla Tanganika Britům, byla přejmenována na rezervaci Rungwa. V roce 1964 byla jižní část rezervace ustanovena jako národní park Ruaha a v roce 1974 byla k parku přičleněna menší jihovýchodní část řeky Ruaha. Název Ruaha je odvozen od slova „Ruvaha“ původního kmene Hehe, který znamená řeka. Národní park Ruaha je součástí většího ekosystému Rungwa-Kizigo-Muhesi o rozloze cca 45 000km 2. V roce 2008 došlo k přičlenění rezervace Usangu a dalších důležitých mokřadů z pánve Usangu. Snahou bylo chránit rezervoár vody, který doslova nasákce vodou v období deštů a následně napájí řeku Ruaha v době sucha. Myšlenka dobrá, ale nadměrný odklon vod pro zavlažování především obrovských rýžových polí v oblasti Kapunga stále ohrožuje i tyto mokřady a jejich funkci přirozeného zásobníku vody.

Geografie

Ruaha je pestrou směsící krajiny od velké příkopové propadliny s 50 - 100 m vysokými stěnami protínající park počínaje, přes celonárodně důležité říční systémy řek Ruaha, Mzombe, Mwagusi, Mdonya a Jongomero, savany, přírodní prameny Mkwawa, Mwayembe, Makinde a Majimoto, které jsou v období sucha významným zdrojem vody pro zvěř. Dále bažiny, horké prameny, kopje, zvlněnou kopcovitou krajinu a až 2300m vysokými horami konče. Řeka Ruaha plyne po celé východní 160km dlouhé hranici parku.

Flóra a fauna

Pro park jsou příznačné např. baobaby či akácie. Park je na přechodové zóně dvou typů vegetace, zambezské, pro kterou jsou typické porosty miombo rozšířené především v jihovýchodní Africe, a súdánské se světlými akáciovými porosty. Tento střet vegetačních zón je patrný i při sledování zvěře. V Ruaze tak můžete vidět zvířata typická pro východní Afriku, tj. např. žirafu masajskou nebo zebru stepní hned vedle druhů, které najdete hlavně v jihovýchodní a jižní Africe. Mezi tyto druhy patří např. antilopa vraná nebo antilopa koňská. Tyto dva druhy antilopy nicméně téměř 100% neuvidíte. Pokud v parku ještě jsou, pak v odlehlých částech, kam nemá běžný návštěvník přístup. Mimo pestrou škálu různých antilop zde najdete stále početná stáda slonů, která jsou nyní ale v kritickém ohrožení. Pozn: „V Tanzánii byly v posledních několika letech téměř průmyslovým způsobem vyvražděny desítky tisíc slonů, což redukovalo populaci v Ruaze na cca max. 4500 oproti 21 000 v roce 2009, rezervace Selous dopadla ještě hůře, z cca 50 000 slonů v roce 2007 jich dnes přežilo cca 12 000… Naprosto šokující zprávu, která mapuje situaci v celé Africe, vydala americká organizace Born Free USA, kompletní zprávu najdete zde www.bornfreeusa.org . Další informace najdete např. zde www.wildaid.org .“. Musím ale poznamenat, že v Ruaze jsem viděl oddíly rangerů v plném tréninku pod dohledem zahraničních instruktorů, rozestavěné nové domky pro další rangery na hlavní záklaně v parku, nově upravené cesty. Jasný trend změn k lepší ochraně parku iniciovaný novým vedením parku i centrálních úřadů. To vše za silné finanční pomocí US administrativy, nevládních institucí typu Frankfurt Zoological Society či mecenášů a jejich nadací, např. HGBF syna miliardáře Warrena Buffeta. Ruaha je opravdu královstvím slonů, kteří oblasti zcela dominují. Pokud chcete vidět krásnou antilopu kudu velkého, pak je Ruaha opět tím správným místem. Stáda buvolů, hroch, krokodýl, varan nilský i varan stepní, agama, kudu velký i malý, žirafy masajské, lvi, levharti, hyeny skvrnité, ty všechny zde najdete. Gepard je v oblasti poměrně vzácný, tj. ne jako v Masai Maře nebo Serengeti, kde patří k hlavním predátorům. Vzácní psi hyenovití, kterými se Ruaha ráda chlubí, jsou k vidění jen velmi, velmi zřídka a naprosto náhodně. Jak bez varování příjdou, tak rychle a beze stopy odejdou. V oblasti je bohužel velmi rozšířená moucha tse-tse, jejímu pokousání se prakticky nevyhnete. Uklidněním by mělo být, že v této oblasti není přenašečem spavé nemoci. Ornitologové v době deštů mohou napočítat až cca 470 druhů ptáků včetně několika místních tanzánských endemitů, tj. např. zoborožec tanzánský (Tockus ruahae), agapornis škraboškový (Agapornis personatus) nebo Lamprotornis unicolor, jehož český název neznám. Osobně bych vyzdvihl výskyt rybaříka velkého (Megaceryle maxima), volavky obrovské (Ardea goliath), dropa černobřichého (Lissotis melanogaster), holoubka kapského (Oena capensis), ostříže jižního (Falco eleonorae), pižmovky ostruhaté (Plectropterus gambensis), orla kejklíře (Terathopius ecaudatus) nebo orla jasnohlasého (Haliaeetus vocifer).

Ubytování

Ruaha je stále považován za odlehlý a liduprázdný park. Vláda bohužel vydala 12 koncesí na výstavbu nových ubytovacích kapacit přímo v parku, ale doufejme, že realizována bude jen mizivá část. Ubytování v parku je zatím možné pouze v kempech Mdonya Old River, Kwihala, Mwagusi, Jongomero, Kigelia nebo v Ruaha River Lodge. Cena za opravdovou africkou divočinu je vysoká. Cena začína na několika stech USD za osobu a noc. Ruaha River Lodge je v rámci ubytování přímo v parku jasně nejlevnější variantou, nicméně leží v části parku, kde je zvěře opravdu poskrovnu.  V okruhu cca 30 min jízdy k hlavní bráně za hranicí parku je ale několik dalších možností ubytování, která jsou již výrazně levnější. Např. Ruaha Hilltop Lodge, kde se cena za osobu a noc pohybuje mezi 80 - 100 USD s plnou penzí (léto 2014). Ubytování je v čistých chatkách pro 2 - 3 osoby s vlastní toaletou a sprchou. Každá s vlastní terasou s krásným výhledem na Ruahu. Centrální budova nabízí restauraci a bar, vše ve dřevě a pochopitelně s výhledem na na zalesněné pláně Ruahy. Ruaha Hilltop Lodge leží jen 25 min svižné jízdy od brány parku (2x jsem si to stopnul). Velmi zajímavé alternativy nabízí rovněž Chogela Safari Camp s ubytováním ve stanech vybavených dřevěnými postelemi včetně čistého povlečení. Sociální zařízení a sprchy jsou společné, pouze oddělené pro muže a ženy, kuchyň je společná. Kemp úzce spolupracuje s místní vesnicí a leží cca 30 min cesty autem od brány parku. Každý stan je postaven pod vlastním přístřeškem, tzv. "banda". Cena je 50 USD na osobu a den včetně plné penze. Pokud si jste ochotni vařit sami, je cena 25 USD na osobu a den. Součástí je i velká společenská "banda" s barem a ohniště pro večerní posezení. Kemp nabízí k pronájmu i vlastní safari vozy včetně průvodců. Chogela Safari Camp organizuje rovněž návštěvy místních komunit, což je dokonce hlavním programem kempu, více se dozvíte zde. Za zmínku stojí rozhodně i Tandala Safari Camp, který se stylem i servisem podobá luxusním předraženým kempům uvnitř parku. Cenově vychází 2 - 3x levněji než ty v parku, ačkoliv sám leží jen cca 14 min cesty autem od brány. Je situován v pěkném smíšeném lese baobabů a akátů. Klasické zařízené safari stany jsou postaveny každý pod vlastním přístřeškem na dřevěných plošinách 3m nad zemí. V okolí kempu se pohybují impaly, kudu, žirafy i sloni, všechny jsem zde osobně viděl. Autentický pocit divoké africké přírody je zde poměrně zřetelný.

Soužití divokých zvířat Ruahy s místními komunitami

Více než 85% místních venkovských komunit plně závisí na lokálních zdrojích, přičemž zemědělství tvoří cca 80% jejich obživy. Do oblasti od 90. let 20.st přišlo mnoho nových obyvatel a tlak na vodní zdroje se dále zvýšil. Špatné hospodaření s vodou, nadměrné kácení dřevin na výrobu dřevěného uhlí (dřeviny pomáhají udržet půdu a tím pádem i vláhu) vedlo od začátku 90tých let 20. st ke každoročnímu vyschnutí řeky Ruaha. Obvykle v období říjen-prosinec. Bez živých porostů půda bleskově eroduje a vodu z deštů neudrží vůbec, což vede k záplavám, ale stavu vody v řece Ruaha to nepomůže. Situaci monitorují organizace jako WWF nebo WCS, které se snaží naučit místní komunity lepšímu hospodaření s vodou, lepšímu zacházení s krajinou, aby mohla dál plnit roli "houby" na vodu. V roce 2009 řeka po mnoha letech nevyschla (shoda náhod), bohužel v letech 2010, 2011, 2012, 2013 opět ano, přičemž období bez vody se neustále prodlužuje. Na přelomu let 2013 / 2014 díky silným deštům řeka po několika letech opět nevyschla...

Situace se ale dále dramatizuje. Odlesňování pokračuje, neefektivní a nadměrné využívání vody z řeky Ruaha také. Tento stav ohrožuje nejen divokou přírodu, ale především miliony Tanzánců ze střední a jižní oblasti země, voličů, jejichž hlas místní politici potřebují. A pokud by ani tento argumnet nestačil, tak tu máme dvě mohutné hydroelektrárny Mtera a Kidatu na jih od Ruahy, které produkují téměř 50% spotřeby elektrické energie celé země.

Začátkem června 2014 vyhlásil WWF výběrové řízení na pozici koordinátora, který by měl dát komunikačně dohromady centrální úřady v Dar es Salaamu a místní samosprávy, dále zajistit a monitorovat implementaci programu WWF na lepší nakládání s vodou atd. Požadavky na erudici a zkušenosti kandidáta jsou opravdu tvrdé, ale práce v Tanzánii bude ještě těžší. Čas běží rychle, pokud Ruaze a hlavně Tanzáncům, kteří situaci fakticky ignorovali, už neuběhl. Držme palce.

V roce 1993 vyschla řeka na několik týdnů, v roce 2010 již na 5 měsíců od 3. 10. 2010 do 20. 3. 2011! 

Pozn.Podobný šok zažili před několika lety obyvatelé Keni, kdy vyschla řeka Mara. Následovalo celonárodní hnutí za obnovu lesů v horách, kde Mara pramení, a jejich ochrana. Povolána byla dokonce i armáda a vrtulníky, došlo k vyhnání nelegálních přistěhovalců z chráněných lesů, které tehdy již přestávaly existovat. Řeka Mara opět teče. Keňanům stačil na tvrdou celonárodní akci rok, výsatba nových stromů stále pokračuje. Hnutí Green Belt Movement je v Keni stále zárukou kontinuity boje o záchranu lesů i výsatbu těch nových. Přesto se Keňa úplně nepoučila. Maunský les, hlavní zdroj vody pro řeku Mara, je stále pod velkým tlakem, keňská legislativa navíc umožňuje odklonit až 70% vody z řeky Mara pro účely např. zavlažování, tj. pro Masai Maru / Serengeti a těžce zkoušené Viktoriino jezero tak může zůstat jen 30% přítoku. Průměrně zatím protéká řekou o 25% vody méně a již to má destruktivní vliv na vegetaci podél řeky i jezero Viktoria, jehož je řeka Mara hlavním přítokem.

Z celoročně plynoucí mohutné řeky Ruaha se mezitím stal sezónní tok, který je bez vody běžně 3 - 5 měsíců. Vody teče méně a méně...

Velkým problémem je i konflikt mezi obyvateli a divokými zvířaty, typicky se jedná o pytláctví, nadměrné spásání vegetace domácím skotem, vypalování dřevin atd. Toto se snaží řešit např. WCS, která pomáhá místním zakládat tzv. Wildlife Management Areas (WMA), neboli oblasti, které se místní komunity snaží udržitelně využívat a vydělávat např. na turistice. V takové situaci je možno začít kladně vnímat i rozsáhlé oblasti u hranic s parkem, kde je povolen lov. Tvoří tak nárazníkovou zónu mezi parkem a nezadržitelně se rozrůstajícím osídlováním.

Galerii fotografií zvířat z Ruahy naleznete zde

Informace o zdravotním pojištění a očkování naleznete zde